Když už mluvíme o efektivitě, nesmím zapomenout na světlo a barvy. Ekologický interiér neznamená jen hnědou a béžovou. Omítku jsem nechala hrubou, jen přetřenou vápennou barvou od lokálního výrobce. Stěny dýchají, nespalují chemii a v zimě nepůsobí studeně. Na podlahu jsem dala korek z udržitelných zdrojů, který je teplý na nohu a nepotřebuje chemické lepidlo. Všechny textilie, od záclon po přehozy, jsou z přírodních vláken nebo z recyklovaných materiálů. A právě tahle kombinace přírodních odstínů a surových struktur vytváří klid, který v panelákovém bytě běžně nenajdete. Návštěvy často říkají, že u mě voní les a že se jim tady dobře dýchá. To je podle mě ta nejlepší zpětná va
Nezapomínejte na detaily, které dělají z eco friendly interiors přirozenou součást všedního dne. Například svítidla. Místo halogenových žárovek vsaďte na LED pásky s teplotou 2700 Kelvinů. Světlo je teplé, neoslňuje a spotřeba je o 85 procent nižší. Záclony? Len bez chemické úpravy, který perete jen za studena. A police? Stará prkna z demoličního dřeva, zbroušená a napuštěná včelím voskem. Každý kousek má svůj příběh a hlavně žádný formaldehyd z dřevotřísky. Když totiž spíte na matraci, která dýchá, a pod hlavou máte polštář z pohankových slupek, váš spánek je hlubší. A já chci, abyste se vzbudili svěží, ne s ucpaným nosem z výparů lepi
Eco friendly interiors nejsou o oběti, ale o chytrém výběru. Když si koupíte jednu kvalitní sofa bed, která vydrží patnáct let, místo tří levných sedaček, ušetříte peníze i zdroje. Když zvolíte pull-out sofa s hliníkovým rámem místo plastových kloubů, máte klid na desetiletí. Já jsem svůj první byt zařídila za 35 tisíc korun, včetně nábytku na míru. A nelituji ani koruny. Protože když v neděli ráno složím postel zpět do gauče, otevřu okno a cítím vůni lesa ze svého dřevěného rámu, vím, že domov není jen adresa. Je to rozhodnutí. A vy si to rozhodnutí můžete udělat s
V ložnici jsem se nakonec rozhodla pro modern classic style s důrazem na symetrii. Dvě stejné lampičky po stranách, jednoduchý koberec ve stejném tónu jako stěny a žádné zbytečné dekorace. Když je místnost malá, každý předmět navíc ji opticky zmenší. Postel s úložným prostorem mi uvolnila celou jednu skříň, kterou jsem proměnila na knihovnu. Zní to možná nudně, ale v praxi to funguje. Ráno vstanete, jedním pohybem zvednete matraci, vytáhnete oblečení a za pět minut jste oblečení. Žádné přehrabování v šuplících, žádné měnění ložního povlečení každý týden, protože všechno má své místo. A večer, když přijde návštěva, stačí sklopit opěrák a za deset vteřin je pokoj připrave
Setkala jsem se i s případem, kdy lidé skříň úplně odstranili a nahradili ji otevřeným šatním systémem. Zní to odvážně, ale v praxi to funguje jen u perfekcionistů. Já osobně bych bez dvířek nezvládla, protože každý den rovnat halenky podle barev je nad mé síly. Mnohem praktičtější je vzít menší skříň v ložnici a doplnit ji komodou nebo truhlou pod oknem. Tam uložíte pyžama, ručníky a ložní prádlo, které by jinak zabíralo místo ve skříni. Když jsem si pořídila dubovou truhlu s víkem, najednou jsem měla kam dát deky na zimu a letní povlečení. A zároveň vznikla plocha pro košík s prádlem na žehlení. Tyhle detaily dělají z malé ložnice funkční místnost, nejen úložný sk
Další past, do které jsem spadla, byl nedostatek místa na ložní povlečení. Když máte jen jednu skříň, musíte se rozhodnout mezi zimními kabáty a soupravami prostěradel. Pak jsem objevila kouzlo postele s úložným prostorem pod matrací. Není to žádná levná napodobenina, kde se do výsuvného šuplíku vejde jen jedna deka. Dnešní provedení mají zvedací mechanismus na plyn, takže celý rošt nadlehčíte jednou rukou. Pod ním je prostor klidně čtyřicet centimetrů hluboký. Vejde se tam všechno od peřin po sezónní boty. Aby to ovšem ladilo s celkovým stylem, vybrala jsem čalouněné čelo s jemným překládáním. Právě detaily jako zaoblené hrany čela nebo decentní prošívání dělají z obyčejné postele kus nábytku, který obstojí za deset let stejně jako d
První a nejzásadnější krok je rozhodnout se, co vlastně chcete. Jestli v podkroví potřebujete hlavně extra lůžko pro občasné hosty, nemá cenu cpát tam klasickou postel s čelem, která zabere půl místnosti. Mnohem lépe funguje pohovka, která se během pár sekund promění v plnohodnotné lůžko. Narazila jsem na jeden model s velurovým čalouněním v tlumené šedé, který měl uvnitř praktický úložný prostor na peřiny a polštáře. Když jsem ho rozložila, čekalo mě překvapení: matrace o tloušťce šestnáct centimetrů na laťkovém roštu, která byla stejně pohodlná jako moje vlastní postel v ložnici dole. A přes den? Jen složím, hodím pár polštářů a je z toho pohodlné místo na čte
Nezapomínejte na detaily, které dělají z eco friendly interiors přirozenou součást všedního dne. Například svítidla. Místo halogenových žárovek vsaďte na LED pásky s teplotou 2700 Kelvinů. Světlo je teplé, neoslňuje a spotřeba je o 85 procent nižší. Záclony? Len bez chemické úpravy, který perete jen za studena. A police? Stará prkna z demoličního dřeva, zbroušená a napuštěná včelím voskem. Každý kousek má svůj příběh a hlavně žádný formaldehyd z dřevotřísky. Když totiž spíte na matraci, která dýchá, a pod hlavou máte polštář z pohankových slupek, váš spánek je hlubší. A já chci, abyste se vzbudili svěží, ne s ucpaným nosem z výparů lepi
Eco friendly interiors nejsou o oběti, ale o chytrém výběru. Když si koupíte jednu kvalitní sofa bed, která vydrží patnáct let, místo tří levných sedaček, ušetříte peníze i zdroje. Když zvolíte pull-out sofa s hliníkovým rámem místo plastových kloubů, máte klid na desetiletí. Já jsem svůj první byt zařídila za 35 tisíc korun, včetně nábytku na míru. A nelituji ani koruny. Protože když v neděli ráno složím postel zpět do gauče, otevřu okno a cítím vůni lesa ze svého dřevěného rámu, vím, že domov není jen adresa. Je to rozhodnutí. A vy si to rozhodnutí můžete udělat s
V ložnici jsem se nakonec rozhodla pro modern classic style s důrazem na symetrii. Dvě stejné lampičky po stranách, jednoduchý koberec ve stejném tónu jako stěny a žádné zbytečné dekorace. Když je místnost malá, každý předmět navíc ji opticky zmenší. Postel s úložným prostorem mi uvolnila celou jednu skříň, kterou jsem proměnila na knihovnu. Zní to možná nudně, ale v praxi to funguje. Ráno vstanete, jedním pohybem zvednete matraci, vytáhnete oblečení a za pět minut jste oblečení. Žádné přehrabování v šuplících, žádné měnění ložního povlečení každý týden, protože všechno má své místo. A večer, když přijde návštěva, stačí sklopit opěrák a za deset vteřin je pokoj připrave
Setkala jsem se i s případem, kdy lidé skříň úplně odstranili a nahradili ji otevřeným šatním systémem. Zní to odvážně, ale v praxi to funguje jen u perfekcionistů. Já osobně bych bez dvířek nezvládla, protože každý den rovnat halenky podle barev je nad mé síly. Mnohem praktičtější je vzít menší skříň v ložnici a doplnit ji komodou nebo truhlou pod oknem. Tam uložíte pyžama, ručníky a ložní prádlo, které by jinak zabíralo místo ve skříni. Když jsem si pořídila dubovou truhlu s víkem, najednou jsem měla kam dát deky na zimu a letní povlečení. A zároveň vznikla plocha pro košík s prádlem na žehlení. Tyhle detaily dělají z malé ložnice funkční místnost, nejen úložný sk
Další past, do které jsem spadla, byl nedostatek místa na ložní povlečení. Když máte jen jednu skříň, musíte se rozhodnout mezi zimními kabáty a soupravami prostěradel. Pak jsem objevila kouzlo postele s úložným prostorem pod matrací. Není to žádná levná napodobenina, kde se do výsuvného šuplíku vejde jen jedna deka. Dnešní provedení mají zvedací mechanismus na plyn, takže celý rošt nadlehčíte jednou rukou. Pod ním je prostor klidně čtyřicet centimetrů hluboký. Vejde se tam všechno od peřin po sezónní boty. Aby to ovšem ladilo s celkovým stylem, vybrala jsem čalouněné čelo s jemným překládáním. Právě detaily jako zaoblené hrany čela nebo decentní prošívání dělají z obyčejné postele kus nábytku, který obstojí za deset let stejně jako d
První a nejzásadnější krok je rozhodnout se, co vlastně chcete. Jestli v podkroví potřebujete hlavně extra lůžko pro občasné hosty, nemá cenu cpát tam klasickou postel s čelem, která zabere půl místnosti. Mnohem lépe funguje pohovka, která se během pár sekund promění v plnohodnotné lůžko. Narazila jsem na jeden model s velurovým čalouněním v tlumené šedé, který měl uvnitř praktický úložný prostor na peřiny a polštáře. Když jsem ho rozložila, čekalo mě překvapení: matrace o tloušťce šestnáct centimetrů na laťkovém roštu, která byla stejně pohodlná jako moje vlastní postel v ložnici dole. A přes den? Jen složím, hodím pár polštářů a je z toho pohodlné místo na čte
Add new comment